Chci získat práci v McDonaldu

Ahoj!

Dneska jsem si pro vás připravila první článek do nové rubriky, kterou jsem nazvala "Často kladené otázky." Tímto bych ráda zodpověděla vaše dotazy, které mně občas přijdou a opakují se. Na vaše dotazy ráda zodpovím, ale byla bych ráda, kdybyste respektovali mé přání a nepřidávali si mě mezi přátele na FB. Ráda bych si zachovala nějaké soukromí. Na messengeru ovšem odpovídám (pokud si zprávy všimnu :O) Pokud bych pár dní nereagovala, napište mně prosím znovu. Děkuji za pochopení :)

Láká mně práce v McDonaldu? Co udělat proto, aby místo bylo moje?

1.) Otevřu si stránky McDonaldu. www.mcdonalds.přípona - dle země, kam se hlásíte. 

Např. AT - Rakousko, DE - Německo, CH - Švýcarsko 

Návštěva pobočky je z 95% zbytečná. Uchazeče o práci vybírá pouze vedoucí pobočky, supervisor, či majitel sítě poboček. A i kdyby jste tyto osoby náhodou zastili, z 90% vás stejně odkážou na na internetové stránky. Ať jsou pravidla pro všechny stejná. 

2.) Najedu na odkaz FREIE STELLEN - volná místa 

3.) Vyberu si svoji vysněnou pozici a úvazek. 

V Rakousku jsou tři typy úvazku: 

• geringfügie Beschäftigung
• plat cca 400€ 
• ideální pro matky na mateřské dovolené a studenty
• cca 10 hodin týdně
• z tohoto odvazku neodvádí zaměstnavatel pojištění, upřímně nevím, jak je to pro občany ČR (zda-li je potřeba toto pojištění zaplatit, nikdy jsem neřešila)
• Teilzeit 
• plat v Teilzeitu je hodně rozdílný - dle počtu hodin (cca 600-1000€)
• ideální pro studenty (student smí ovšem pracovat max. 20 hodin týdně!)
• 20-35 hodin týdně 
• Vollzeit
• plat cca 1150€
• 173 hodin za měsíc 

V Rakousku se všechny pozice neučíte jako Katka ze spotu, která zapomněla na okurku. (pokud tam ovšem nebudete pracovat extrémně dlouho), ale můžete si vybrat.

Nabízené pozice jsou: 

• uklízeč
• ideální pro ty, kteří neumí pořádně jazyk (ani nerozumí), gramatické chyby jsou v McD na denním pořádku 
• Service 
• do roku 2016 se musí přestavit všechny restaurace na tzv. nový systém - tzn. jeden ťuká objednávky na kase a kasíruje, další dělá nápoje, někdo dává objednávky dohromady a pokud má pobočka Drive - 2 lidi jsou na drivu
• kuchyně 
• s novým systémem pekelně náročný, člověk se zde téměř nezastaví 
• je tam celkově nejvíc teplo
• McCafe 
• tuto pozici mám asi nejradši, protože sama miluji kávu a navíc si můžu u toho popovídat se stálými zákazníky, kteří si pro kávu zajdou každý den
• hosteska
• obsluha Kiosku
• občas docela nudný a náročný zároveň - člověk zde musí zákazníky přesvědčovat, aby si objednávku naťukali sami
• Asistent
• vede celý tým, aby vše klapalo jako hodinky
• řeší případné stížnosti

4.)  Vyplním následující formulář

• osobní údaje 
• přiložím portrétní fotku, CV a motivační dopis
• Na CV a fotce si dejte maximálně záležet! (na 99% vybírají podle CV a fotky)

5.) Zkontroluji si e-mail, na který by mělo přijít potvrzení 
6.) Pak už musíte jen čekat 

• buď vám zavolají nebo napíšou e-mail

6.) Vyšlo to! Pozvali mě na pohovor. Jak se na něj připravit 

• vezměte si nejlépe to, v čem se cítíte nejlépe (pochopitelně čisté, vyžehlené, atd.)
• pohovor není nijak záludný, většinou se jen krátce představíte, či se zeptá na pár bodů v životopise - buďte připraveni, ať dokáže říct, proč to máte rádi atd. 
• dále se budou ptát, ve které dny můžete pracovat a proč jste si vybrali zrovna tuto pozici, či zdali nechcete pracovat na jiné (protože ji momentálně potřebují více...)

7.) Jupí, přijali mně - čeká mně první den v práci! Co si s sebou vzít?

• občanku, či pas 
• Meldezettel, pokud jste přihlášeni k trvalému pobytu v Rakousku
• E- Card kartu sociálního pojištění 
• pokud ji nemáte, vyřídí ji za vás váš zamětnavatel 
• platební kartu 
• pokud nemáte rakouskou, která má číslo účtu napsaný přímo na kartě, tak si vezměte papírek s bankovním účtem, ať vám mají kam poslat výplatu :)
• černé uzavřené boty 
• doporučuji pracovní!
• rozhodně nedoporučuji baleríny apod. - akorát byste si je hned zničili... Budete chodit po podlaze od oleje 

Hodně štěstí!

Monte Carlo, Monaco

Původně jsem si myslela. že konečně o prázdninách dopíšu články z Paříže. Jenže po napsání poslední zkoušky jsem se ve Vídni nezastavila. Doháněla jsem to, co jsem během školního roku trochu zanedbávála a nestihla. A za pár dní odjela na měsíční jazykový kurz do Nice. A samozřejmě si zapomněla paměťovou kartu. :( Takže se články odkládají na později.

Ve čtvrtek se ve Francii slaví obrovský státní svátek. Pád Bastily. Jít nebo nejít se podívat na ohňostroj? Nakonec se rozhoduji, že nejdu.

Byla jsem se totiž podívat v neděli na finále EURA. Překvapilo mě, že na to, že jsme ve Francii, mě nikdo nekontroluje. Celkově se v centru pohybuje docela málo policistů. Zabezpečení akce nic moc. Naštěsí Francouzi berou porážku celkem v klidu.

Je mi jasné, že ve městě se bude pohybovat daleko víc lidí. Tento svátek se hrozně moc slaví. Bojím se, že teroristé toho zneužijou a zaútočí.

A bohužel jsem se nemílila.

Budím se již v půl 7. Kouknu na mobil a tam přes 20 nepřečtených zpráv.

"Ahoj, jsi v pořádku?"

Otevírám zprávy idnesu a zůstávám opařená.

Během oslav zaútočil terorista s náklaďákem. Na místě je minimálně 84 mrtvých a přes 100 zraněných. 

Pro jistotu píšu všude, že jsem v pořádku. Krátce poté, co to napíšu i na twitter, mně kontaktuje zpravodajka z Českého rozhlasu. Prý nevadí, že jsem tam nebyla, chce slyšet můj názor na situaci v Nice. A tak nakonec schvaluji ke krátkému telefonnímu rozhovoru.

Každou chvíli slyším houkat policejní auto. Jsou zavřené pláže, škola, nádraží. Nesmíme z domu.

Přemýšlím, co teď - jet domů? Nedovedete si představit, jak těžké je zůstávat na místě, kde zemřelo tolik nevinných lidí. Navíc, když jejich smrt máte pořád na očích...

Rodina mně radí - zkus zůstat, pokud se budeš cítit i další dny špatně, jeť domů.

Hned v sobotu, poté co dostaneme svolení vycházet, mizím z Nice.
V sobotu jedu na pláž do Antibes (jelikož v Nice se na pláž nesmí) A v neděli vyrážím prozkoumat malinké městečko - Monte Carlo v Monacu.

Cestou na nádražím potkávám neuvěřitelné množství lidí vracející se domů. Když vidím téměř na každém rohu, že hledají lidi v mém věku, kteří takové štěstí neměli, mám chuť to obrátit a sednout na první autobus směřující na letiště.

...
Po chvilce čekání konečně přijíždí vlak mířící i do Monte Carla.
Jsem překvapena, jaký vlak pro nás přijel. Takovým starým vlakem jsem dlouho nejela. Narvaný až k praknutí (protože minulý spoj byl zrušen), bez klímy, počmáraný a hodně starý.

Cesta mně přijde nekonečná. Ve vlaku se nedá hnout a navíc je hodně cítit pot ostatních cestujících. Po velice dlouhé půlhodince vjíždíme na nádraží Monte Carla. Je krásně vidět kontrast starého vlaku a krásného moderního nádraží. Ven se musí výtahem, jelikož nádraží je vyvrtané ve skále.

Nejprve jdu dolů k přístavu. Pak ke kasinu. Nemám žádný speciální cíl, jen chci vidět vše hlavní a u toho se projít.

Cestou potkávám jen samé Ferarri, Lamborghini, Mercedesy a Audi. Monte Carlo je nádherné, ale docela drahé. I když na Švýcarsko asi nemá. :)

A konečně jsem u toho slavného kasina! Chci se jít podívat dovnitř, bohužel těsně přede mnou zavřeli.

A jelikož jsou i všechny obchody zavřené - sakra, zrovna jsem si chtěla koupit rovnou dvě nové kabelky u LV :D ochutnám akorát zdejší domácí zmrzlinu a zamířím si to zpátky do Francie :)