Mé první krůčky hospodyňky

To, že už nebydlím u rodičů, znamená spoustu běžných starostí.
Takové ty základní jako je vaření, praní, žehlení.
Protože nemůžu chodit pořád v tom stejným. A nejsem prase.

Pračka na koleji samozřejmě je, jen se sušákem to budu muset ještě nějak vymyslet.
A na žehlení potřebuji dvě věci - žehličku a žehlící prkno.
Žehlička nebyla problém, doma jsme 2 měli, tak jsem si jednu odvezla.

Ale žehlící prkno si musím koupit.
Jako z prvních mě napadá IKEA. Dobře ji z nám z ČR, navíc po hledání na internetunetu se žehlící prkno jeví jako jedno z nejlevnějších.

Dojedu do IKEI.  
Pokud byste potřebovali i vy během pobytu ve Vídni navštívit IKEU, dostanete se sem autobusem 24A, který odjíždí z Kagraner Platz (zastávka U1). Zastávka u IKEI se jmenuje Gewerbepark Kagran. 

1. mise úspěšně splněna - neztratila jsem se.
2. mise splněna o trochu později - našla jsem žehlící prkno. :D

3. mise = POMOOC!
Vždyť je to těžký! (jako prase!)

Nastává 5minutové rozhodování, jestli bych ho zvládla odnést. Nejprve k pokladně, poté na zastávku, jednou přestoupit, podruhé přestoupit, dopravit na ubytovnu...
Poprvé lituji, že nemám žádné auto. 
Po dalších 10 minutách rozhodování s těžkým srdcem zjišťuji, že odnést to fakt nezvládnu. Odnáším si alespoň potah na prkno a provizorně si na něm žehlím mé trika do práce.
Prkno bude muset měsíc počkat (a pak nenápadně nacpu taťkovi do auta, až bude mít cestu kolem! :))

Zdroj obrázku:  IKEA

Průvodce Vídní: Hundertwasserhaus

Jsem hrozný kulturní barbar. Divadlo ještě jo, ale abych se chodila sama koukat po památkách...
A tak letos doháním resty.
Jako první z mých restů jsem se rozhodla navštívit Hundertwasserhaus. Vlastně jsem se dostala omylem. Podařilo se mně ztratit (ano, ještě pořád to ve Vídni dokážu) - hledala jsem Lidl :D (chtěla jsem si koupit lososa k obědu) a myslela jsem si, že když vystoupím U3 o jednu zastávku od Landstrasse na Rochusgasse dál, dostanu se do půlky ulice (měla jsem unavené nožičky! :D)
A ne, nedostala jsem se, kam jsem plánovala.
A dokonce na té zastávce, na které jsem vystupovala, kontrolovali revizoři. (potkávám je teď mimochodem každý den...asi dohání ty 3 roky, kdy jsem nepotkala ani jednoho :D)
Při výstupu jsem zavadila o žluté cedulky hlásající kulturní památku, tak jsem šla rovnou za nosem. :D

(Dále se zde můžete dostat 1 přímo před Hundertwasserhaus - zastávka Hetzgasse)

Hundertwasserhaus je dílo architekta Friedensreicha Hundertwassera a Josefa Krawiny. Oficiální název je od roku 2010 Hundertwasserhaus-Krawinahaus. Původně to měl být dům pro sociálně slabší lidi, nyní je to spíše turistická atrakce (jo, a pár lidí tam i teď bydlí :)) 

Návštěvu můžete spojit s posezením v kavárně, kde si můžete dát pravý vídeňský štrůdl.

P.S. Omlouvám se za kvalitu fotek, zrovna svítilo slunce.

Průvodce Vídní: Naschmarkt

Krásné nedělní odpoledne!

Po týdnu jsem zase v Brně... Jsem si řekla, co v neděli a o státním svátku ve Vídni, vše zavřené, mám z toho pořád ještě blbý pocit, že nebudu mít co dělat. (I když aktivity se vždy nějaké vymyslí...) A nebo, že něco dojde a já budu muset jet pro to do Billy do Prateru (pro neznalé: minimálně 30minutová fronta) Pořád jsem si ještě nezvykla na to, že ve Vídni je všechno po 20. hodině a v neděli zavřené... Když v Brně jsou 2 NONSTOP obchody a otevírací doba těch nejmenších obchodů je daleko delší...
I když jsem si nezvolila úplně vhodný den na cestování - zastávka Student Agency se nachází u Stadionu U2 a zrovna se hrál americký fotbal. Takový nával v nákupním centru, kde čekávám na autobus, jsem ještě nezažila. A já jsem musela využít slevy v Merkuru a koupit tátovi předběžně k jeho dnu otců jeho oblíbené pivo. :D Naštěstí to šlo dobře, čekala jsem u pokladny jen 15minut. (oproti neděli nic)

Jenže, co se nestane, dojedu domů a v 8hodin večer mně zvoní telefon. Z Rakouska. Prej, jestli bych nemohla přijít zítra do práce. :D Tak tedy v úterý nastupuji, snad všechno klapne, jak má. (nečekaných událostí jsem si zažila bohužel až až.) Takže, pokud pojedete do Vídně, tak mě koukejte navštívit :D
A co v sobotu navštívit?
 

Určitě doporučuji trh Naschmarkt. I když mě trošku zklamal = neměli mé oblíbené makronky...
Naschmarkt je největší trh ve Vídni a najdete tam úplně vše. Od ovoce, zeleniny, po různá koření, čaje, kávu, ryby, maso, talíře...
 
Nachází se v blízkosti Karplatzu, nebo můžete jet o zastávku linkou U4 dál a vystoupit přímo v centru dění na Kettenbrückengasse. 
 

Navíc v sobotu bývá doplněn o bleší trh. (Který jsem ale vynechala) Dá se tam sehnat spoustu věcí za hubičku. (soudím podle cenovek, které jsem z dálky viděla, mě ovšem zajímalo jen to jídlo :D)
Jen se připravte na pořádnou masu lidí. Každou chvíli budete muset dávat pozor, abyste někoho nezašlápli. A než se někam dostanete, tak to taky trvá.
 
Ale jinak určitě doporučuji. Přijde mně lepší jíst ovoce/zeleninu přímo od farmářů než ten odpad v obchodě... (teď narážím hlavně na rajčata, které jsem si loni koupila a musela vyhodit, protože se nedali vůbec jíst) 


Jinak ještě doplním, že celý trh je asi 1,5km, takže dá docela fušku ho celý projít.


Otevírací doba: 
Pondělí-pátek: 6:00-19:30
Sobota: 6:00-17:00
Neděle: zavřeno

Průvodce Vídní: Kahlenberg

Jedna z věcí, která mě na Vídni vadí je překvapivě tak trochu divná. Chybí mi kopec. Ne, že by v Brně nějaké pořádné kopce byly. (I když stoupák ve Veverské Bitýšce dá zabrat.) Ale tady není ani náznak po nějaké vlnce!
Když se člověk podívá do mapy, vidí okolo kopců spoustu. Asi jak na potvoru :)
A nebo Vídeňáci schválně uhlazují každičký hrbol, aby mě mohli naštvat.
A tak jsem se rozhodla, že se za kopci vydám. Jeden z kopců je na samém okraji Vídně. Občas se tu objeví i cedule, že už ve Vídni nejsme...

Na Kahlenberg se dá dostat autobusem 38A z Heiligenstadt (konečná linky U4). Nahoru jsme jeli překvapivě plný autobus. Nejprve autobus zastavuje v Grinzigu, kde jsem se chtěla zastavit při zpáteční cestě, ale můj hlad mi to už nedovolil. :D Určitě se ale příště navštívím. :) Grinzig vypadá jako vesnice, těžko člověk si uvědomuje, že je pořád v hlavním městě. Že jsme ve městě připomíná tramvaj, která tu taky krouží.
Poté autobus stoupá nahoru a nahoru. Na prvním parkovišti jako jediná vystupuji a jdu se kochat výhledem. Dál jdu pěšky, jsem přece sportovec. 

Po necelých dvou hodinách dorážím do Kahlenbergu. Je tu malý kostelík, stánky, drahá restaurace, a dokonce i univerzita. A nádherný výhled! Když do toho hraje pianista, běhá člověku mráz po zádech...

Po chvilce kochání utíkám na autobus, hlad mě vyhání zpátky do města! :D Určitě doporučuji jako výlet, nebyla jsem zde naposledy a příště natáhnu i do dalších hor a údolí. Trochu jsem litovala, že tu nemám kolo, úplně to tu na mě pro projížďce na kole volalo...

 Selfie z tripu. Aneb fotograf široko daleko nikde. :(

Mrkvová polévka

Tady této polévky bych se mohla ujíst. A dá se uvařit kdykoliv. Stačí mít doma minimálně mrkev, bramboru a cibuli. Takže pro pobyt na koleji je naprosto ideální.

Budete potřebovat:

pro 6 osob

3 lžíce olivového oůeje
1 větší cibule, oloupaná a pokrájená 

4 mrkve, očištěné a pokrájené 

1 velká brambora, oloupaná a pokrájená

1 lžička mletého zázvoru (nedávám)

1,5l drůbežího nebo zeleninového vývaru

sušený rozmarýn (nedávám), sůl a čerstvě mletý pepř na dochucení 

dýňová semínka na posypání

1.V hrnci osmahneme cibuli dosklovita, trvá to asi 4 minuty. Poté přidáme mrkev, bramboru, vývar.
2. Povaříme asi půl hodiny, do doby, než bude brambora s mrkví měkká, a poté rozmixujeme ponorným mixérem.
3. Osolíme, opepříme, podáváme s dýňovými semínky (které momentálně nemám :()

#KikijeveVídni2014

Krásné pondělí! :)

 Prater při nedělní procházce

Omlouvám se, že jsem se dlouho neozvala, ale maturita mi dala zabrat. Nyní si užívám opět Vídeňských "prázdnin." Teda, pokud se to dá prázdninama nazvat. Hledám si práci a čekají mě ještě přijímačky. Což mě připomíná, že bych měla napsat motivační dopis a vyplnit jakýsi test. Deadline je až příští týden. Takže vlastně času dost! :D

Dnešní odpoledne jsem strávila na úřadě. Hodinu jsem hledala, kde vůbec je. (cca10 minut pěšky od kolejí) Pak jsem se naštvala a šla si koupit do Hoferu kredit, abych si mohla zapnout data a navigaci. :D A hnedka jsem byla úspěšná... Musím však říct, že úřady v Rakousku jsou snad horší než u nás. 2 otevřené přepážky, které vyřizují vše. Od Meldezettel (přihlášení k pobytu) po pasy a OP. Jen na Meldezettel bylo 50 lidí, takže jsem tam strávila přes 2 hodiny. Uff!

Když přijdete po 13. hodině z úřadu a nemáte chuť vařit :D

Mé staronové poznatky:
Nechápu, proč je na každém rohu Billa, (jen my máme 3 Billy do 5 minut pěšky - strašný luxus oproti Brnu) ale v neděli jsou všechny zavřené? Pokud něco potřebujete nutně koupit, tak přeji hodně štěstí v Prateru - tragédie!

Divné procházet kolem škol, slyšet křik dětí a mít prázdniny...

Zažila jsem slavnou frontu na banány - aneb, když místo obvyklých 2 € stojí pouze 80 centů! :D Hned jsem si 3 vzala (jsem chudý student)

Zahrada Augarten

 Užijte si zbytek pondělí a celý pracovní/školní týden, já jdu otvírat skripta a psát motivační dopis, držte mi palce! :)