pátek 7. března 2014

Kino

Píše se srpen 2013. Místo konání: Vídeň



Je neděle. Celý den hnusně leje a já nevím, co dělat. Nikam ven jít nemůžu, na pokoji nuda, co takhle jít do kina? Blesklo mi hlavou. V kině jsem nebyla už rok, naposledy na Tedovi. :) Alespoň si procvičím němčinu. No ale na co?

Nakonec vybírám komedii. Ty se přece hodí do tohoto zamračeného dne, ne? Müller jsou aktuálně hitem číslo 2. Rezervuji lístek a je to.

Kino mám kousek, dvě zastávky tramvají. Je ve stejném nákupním centru, ve kterém pracuji. U pokladen je obrovská fronta, naštěstí mám rezervovaný lístek, takže stačí zaplatit v automatu a je to. :) Projdu kontrolou a jdu nahoru před sál.

Ale když je ta slavnostní chvíle (jsem po roce v kině!), co kdybych si koupila nějaké občerstvení? Vybírám si tentokrát něco slaného (divné u mě!), nachos s tou zelenou omáčkou, kterou jsem měla určitě už ve Švýcarsku! Zaplatím, ochutnám a co to? Ta omáčka je strašně hnusná! Ode dneška jedině sour cream (něco jako majonéza)  , když nerozumím, jak to má chutnat.

Konečně jdeme do sálu. Okolo mě jsou reklamy na Müller. Začínám se těšit, jdu si sednout na své místo.
Po chvilce ke mně míří mladý borec, prý mu sedím na místě! To určitě není pravda. Ukazuji mu lístek. Hmm, sál máme stejný, číslo sedadla máme taky stejný. A pak to objeví! Müllerovi se hrají až ve středu! Nějak jsem si zapomněla zkontrolovat den při výměně kina - ve vyhledávači se mi automaticky ukázalo to kino z loňska, na Wien Mitte.

Co teď? Přece už tu zůstanu. Nevyhodím 8€ jen tak do povětří. Stejně už mám lístek přetrhlý, ve středu pracuji a ochranka by mi nevěřila, že jsem ten film ještě neviděla. Sedám si na kraj řady. Sem už si nikdo nesedne. Mám štěstí.

Začíná film. Nejprve si myslím, že by to mohl být i výborný film. Lepší než Müller. Úvodní scéna začíná totiž v posilovně. Že by motivační film? I název by tomu odpovídal docela. Pain&Gain! Po deseti minutách lituji, že jsem nezdrhla při první příležitosti. Nejenže tomu nerozumím, ale větší kravinu jsem nikdy neviděla!

Co vy? Taky jste si občas spletli datum?



1 komentář:

  1. Hezké, stane se :) Připomíná mi to, když jsem jela jednou na vystoupení a místo k hotelu č.1 zamířila k hotelu č.2 na druhém konci města. Taky jsem se nějak "zapomněla podívat" :D

    OdpovědětVymazat