Bern

Pokračování #prázdninovéŠvýcarsko

Z větších měst mě chyběl akorát Bern, a tak když předpověď vypadala jakž takž dobře (nemělo pršet, zataženo), tak jsem si koupila lístek a vyrazila.

Byt opouštím hned brzy ráno, kupuji si pain au chocolat v té nejlepší pekárně a pochoduji na nádraží. Vlak téměř prázdný, přesun v Lausanne si krátím koupí kakaa (švýcarské kakao! <3) V Bernu jsem lehce za hodinku. Na nádraží mířím přímo do knihkupectví. Moje tradice z Milána. Cítím se jako doma - všechno je tu německy! :D Nicméně, žádná knížka mě neoslovila natolik, abych za ní vysolila tu strašidelnou sumu.

Jako studentka se ráda kochám cizími univerzitami, a tak když vidím ceduli, že místní univerzita je jen kousíček od nádraží, mé první kroky v Bernu směřují k ní.
Bernská univerzita mě hodně připomíná tu naší. Jen je o dost menší. Navíc leží na takovém výběžku, takže z ní je vidět krásně na Bern.

Z univezity už jdu do centra. Volím své vlastní nohy, protože se bojím švýcarských cen za MHD. Navíc Bern, ačkoliv je hlavní město Švýcarska je strašně malé. Má lehce přes 100 tis. obyvatel, menší jak Brno, ze kterého pocházím. Avšak v tom spočívá výhoda - člověk může vše hlavní a ušetří za MHD.



Před radnicí se konají každou sobotu trhy. Kromě churros me vse nechava chladnou, navíc mně vadí, že na pidi prostoru je miliarda lidí, a tak se prorvu na druhou stranu ulice a jdu dál, směrem k medvědům. Konečně nacházím kavárnu, která vypadá útulně a typicky Bernsky. Vychutnávám si cappuccino a pozoruji lidi kolem. Trošku mně zaskočí, když mně servírka donese účtenku. 5 franků plus pidi dýško k tomu. Za tu cenu bych si to i odpustila.



Vůbec si nepřipadám jako v nějakém hlavním městě. Spíš jako v nějaké horském městečku. Ale možná to bude tím, že už téměř dva roky žiji ve městě okolo 2 milionů obyvatelů. Když se přičtou turisti, tak u nás dokáže být narváno. Tady je na mě moc liduprázdno.



Konečně dojdu k medvědům a ejhle - co byste čekali, že dělají medvědi ve februáru? Pokud jste tipovali spánek, tak jste dávali na škole v hodinách biologie větší pozor :D Škrábu se nahoru do Rosengarten. Sice vím, že na mě tam nebude čekat žádná růžička, ale ten výhled je fakt bezkonkureční. Přemýšlím, jaké by to bylo bydlet a pracovat ve městě blízko hor...

Vracím se zpátky do centra. Ačkoliv mě muzea nikdy moc nelákají, chci navštívit Einsteinův dům. Po jeho navštívení lituji - za jednu pidi místnůstku jsou to vyhozené peníze. :(



Na spravení chuti si jdu koupit čokoládu. Při té příležitosti jdu nakoupit čokoládu pro rodinu a mé nejbližší. V Coopu mají akci, tak se to musí využít přece. #jsemchudýstudent
Kupuji si i sushi, které je na akci, protože je sobota. A v neděli je zavřeno. A tak se to snaží všechno vyprodat. A já jako studentka na slevy slyším.



Po obrovském nákupu čokolád bloudím jen tak uličkama a obdivuji tu Bernskou krásu. Vše je jak namalovaný. Nicméně po chvilce začíná pršet. Po půl hodině mě procházka v dešti přestává bavit. Vše zajímavé a důležité jsem snad viděla. Jdu na vlak a přesouvám se zpět do francouzského kantonu. Pokud se budete ve Švýcarsku déle zdržovat, doporučuji navštívit stoprocentně v létě (medvědi, rozkvetlá zahrada růží)