Ze života Kiki

Co se událo od mého posledního "životního update?"

V říjnu jsem začala naštěvovat opět školu. V práci jsem se snažila opět přejít na částečný úvazek. Bohužel, ne úplně se to podařilo. Zase mně tam psali o 40 hodin navíc. I přesto jsem se snažila víc odpočívat, nejet jak robot.

Hned v listopadu jsme měli další zkouškové. Přihlásila jsem se na všechny 3 zkoušky STEOP, které musím splnit, jinak nesmím dělat žádné jiné předměty. Bohužel, jako kdyby mně to tam někdo nahoře chtěl vrátit - nedala jsem ani jednu. Jedna zkouška mně utekla o bod, další o 2 body, třetí o trochu víc...

Dala jsem si trošku nezvykle delší pauzu a na konci prosince se vrhla do učení naplno. Následující zkouškové už jsem byla o něco úspěšnější. Dala jsem 2 zkoušky ze 3.

V lednu vstoupil v platnost nový zákon týkající se STEOP zkoušek. Nově na něj máme 4 pokusy, s tím, že poslední pokus je komisionální. Ovšem i ten může být nakonec písemný. Jen na něj bude větší dozor a test bude kontrolovat celá komise.

V únoru máme v Rakousku celý měsíc prázdniny. Vzala jsem si v práci dovolenou a odjela k tetě studovat francouštinu, kterou budu v další fázi studia potřebovat.

V březnu jsem začala naštěvovat další 2 předměty, které jsem měla v plánu psát na konci června. Ovšem v práci to bylo opět špatný. Sotva jsem se vrátila, už jsem tam měla opět napsaných 40 hodin navíc. :( V dubnu dalších 30.

Na druhou stranu - učila jsem se JEN jeden předmět. Už mně to trochu lezlo na mozek. :) Přesto jsem věřila, že to na začátku května doklepnu. Nevím, co to ty profesory napadlo, ale tento pokus byl absolutně nejtěžší pokus ze všech. I když jsem všechny prezentace, či skripta přečetla nejmíň milionkrát, spoustu pojmů jsem viděla v testu poprvé. No prostě jsem to opět nedala. :( Hned poté jsem odjela zmobilizovat všechny své síly do Paříže.

Nebylo to pro mě lehké období. Táta po mně chtěl, ať si najdu nějakou alternativu v ČR a přihlásím se na soukromou školu. "Získám tím lehce titul, a pak se klidně můžu vrátit." Děsila jsem se představ, že se budu stěhovat zpátky do ČR.

V práci jsem byla tak naštvaná, že jsem si drze napsala, že chci v červenci měsíc volna. Že se pojedu do Nice učit se francouzsky. Málem jsem dala i výpověď. Hrozba odchodu pomohla. Nakonec jsem volna dostala víc, než jsem i chtěla. :)

Požádala jsem si o komisionální přezkoušení. Naštěstí je zkouška písemná. I přesto, co mám všechno na krku, ten měsíc příprav dávám docela dobře.

Píšu zkoušku a odjíždím naštěstí do Nice, kde na školu tak nemyslím. Po dvou dlouhých týdnech mně konečně přichází upozornění, že se do systému nahrála nová známka. V klidu otevírám. Políčko je ZELENÉ! STEOP zkoušky jsou pokořeny! Do očí se mně derou slzy, tentokrát štěstí. Jsem neskutečně šťastná. I když jsem zkoušky dala daleko později, než jsem plánovala, je to úspěch jako hrom. V Rakousku totiž jsou zřídkakdy přijímačky. Vezmou téměř každého, ale na STEOP zkouškách vyhážou přes 60% lidí v každém oboru. Znám i případy, kde STEOP zkoušky dělal někdo déle než 2 roky. Jenže, za jak dlouho pak takovýhle člověk vystuduje? Takovou cestou jsem jít úplně nechtěla... I tak mně čekají extrémně náročné minimálně 3 roky...