Ohlédnutí za rokem 2016

Prosincové dny jsou pomalu u konce a to znamená, že na dveře nám klepe pomalu rok se 7 na konci. A jaký tento rok byl? Zatímco někteří už netrpělivě vyhlížejí start nového roku, já bych klidně si tento rok prodloužila. Tento rok byl pro mě nesmírně povedený.

Absolvovala jsem dva kurzy francouzštiny v Lausanne a Nice, podívala se po hodně dlouhé době do Paříže, protože Paris is always a good idea! Vrátila jsem ke sportu a po pár letech jsem si zaběhla půlmaraton - nejprve na "domácí půdě ve Vídni," a poté na podzim v Mnichově - články najdete na mém již zase ryze sportovním blogu - http://kiki94pise.blogspot.cz.

A i v práci jsem udělala docela zásadní změnu. Kávu miluji a vše kolem spojené. Vždycky mně na tváři vytvořili úsměv naši tzv. Stammgasti, kteří k nám závitali téměř každý den. Jenže v McCafé jsme byli jen 3 a bohužel ta třetí do party nebyla moc spolehlivá. Takže jsem to odskákala vždycky já. Měsíčně jsem pak měla i 40 hodin přesčasů navíc, což není málo. A tak jsem se naštvala a vydupala si volno. Původně jsem měla mít jen 4 týdny volna (což je u nás v práci nemyslitelné,) ale volno mně bylo prodlouženo až do konce srpna... V té době jsem si uvědomila, že ač moji práci miluji, tak se nenechám tak dlouhodobě ničit a svůj čas v práci bych ráda investovala spíš do volného času. A tak jsem odpověděla na pár inzerátů a světe div se - na téměř všechny jsem dostala nějakou odpověď. Tak jsem si vybrala a po 2 a půl letech dala v McD výpověď. Jsem jim nesmírně vděčná za všechno, co mě naučili, koneckonců to byla moje první opravdová práce v zahraničí, ale už cítím, že je posunout se dále.

Asi všechny teďka bude po přečtení těchto řádků zajímat, kde jsem vlastně skončila :) Nyní pracuji v cateringové společnosti na servise nebo hosteska, občas ovšem jdu vypomoct do kuchyně, jelikož vaření miluji.
A pokud mně sledujete pozorně, jistě víte, že miluji letadla. Strašně ráda bych pracovala jako letuška, jak NIKI, či Austrian mají studentské programy... ALE, dle mého názoru se při studiu moc lítat nedá. I když by se jednalo jen o krátké a střednědlohé trasy, tak letadlo prostě unavuje a já bych z toho mohla být unavená i další den poté. Což já nechci a hlavně si to moc dovolit i nemůžu. :) Proto, když jsem se dozvěděla, že naše společnost spolupracuje s Henry am Zug - bistro ve vlaku, tak jsem se okamžitě přihlásila. Já cestuji totiž dost často vlakem, dokonce jsem jím už dojela třeba do Švýcarska, či Itálie - aneb na last minute byly drahé letenky. V prosinci jsem absolvovala školení a mám za sebou první jízdu! Jela jsem do Salzburgu, na vídeňské letiště a zpátky domů a jsem nadšená! Připadám si jako malá letuška! O:-) A můj plán jízd na další měsíc vypadá skvěle! Na Silvestra se vydám do Zurichu a v lednu pojedu do Zürichu hned několikrát. Asi moje nové "oblíbené" město. A celkově budu jezdit do Švýcarska často, protože moc lidí, kteří umí anglicky, německy a francouzsky, není. Dále se podívám do Innsbrucku, Mnichova a Grazu, snad vedení brzy napadne, aby mě nasazovali na opačnou stranu - do Prahy (celá linka je totiž Praha - Graz)! :-D Už se moc těším na únor, kdy ty města pořádně prozkoumám, protože spíš budu muset sedět na hotelu s knížkou - aneb miluji zkouškové! :(

A i ve škole se mně dařilo :) Konečně jsem dala STEOP zkoušky, o kterých snad brzy napíši něco víc (a celkově o systému v Rakousku) a utvrdila si, že jsem si nemohla vybrat lépe. Propojila jsem totiž ekonomiku s jazyky, což jsou dvě věci, které mě na škole bavily nejvíce (teda kromě jazyka mateřského O:-))

Vypadá to, že největší kaňka tohoto roku bude bezkonkurenčně 14. července. Jazykový kurz jsem se rozhodla trávit na jihu Francie, abych u toho sluníčka i moře načerpala i nějakou energii. Ten večer jsem se rozhodla zůstat doma, jelikož jsem měla od 8 ráno školu a odpolední tlačenice na promenádě při slavnostním průvodu mně bohatě stačily. Navíc jsem byla totálně vyřízená ze zkouškového a roku celkově, takže se mně už po 21. hodině večer zavíraly oči... Jenže měsíc chodit kolem místa neštěstí mně stačilo, všudypřítomná policie, vojáci, nebylo to moc příjemné... I teď se mně denně vybaví ta hromada svíček a smutek, který na každého doléhal ze všech stran...

A co mně osobně přinese rok 2017? Plánuji na jaře v době velikonočních prázdnin 2 půlmarathony - jeden v Budapešti a ten druhý opět na domácí půdě ve Vídni. Dále bych ráda jela na jazykový kurz - tentokrát oprášit angličtinu - nejspíš zase do tepla, na Maltu. A ráda bych se konečně podívala do Londýna, snad to letos konečně vyjde! A sobě bych si dala malé předsevzetí - alespoň 1 článek za měsíc O:-) Příští rok bude rozhodně o čem psát! Tak se mějte famfárově a do nového roku pravou nohou! A ať je ještě lepší než rok 2016, protože je vždycky prostor na zlepšení! :)
Nezapomeňte mně napsat, na co se v roce 2017 těšíte a co se vám v roce 2016 nejvíce povedlo :)

PS: V poslední době mně přišlo, že jsem název pro svůj blogový deníček nevybrala úplně šťastně, proto jsem stránku přejmenovala na kiki94blog.blogspot.com :) Příjde vám to lepší nebo byl starý název lepší? :) A možná i můj starší blog - kiki94pise možná přejde malou úpravou - na kiki94sportuje... Pletou se vám názvy blogů nebo je zvládáte odlišovat?