Je důležitá "zdravá" výživa při sportu? aneb má snaha o zdravější stravu

Dřív jsem stravu neřešila. Prostě jsem si myslela, že na výkon při sportě nemá vůbec nebo úplně minimální vliv. Jedla jsem mnoho tyčinek, když na mě přišel hlad, tak jsem vybílila ledničku a neřešila to. Poté, co jsem ovšem zkolabovala při jednom ze závodů v Bratislavě a dala se na "dráhu" triatlonistky, jsem i já začala stravu řešit. Mé změny se projevily téměř hned a to při sportovním výkonu. Okamžitě jsem letěla trochu nahoru. I když pořád to není ideální... A rozhodně to nebylo tím, že bych přidala v tréninkových dávkách, trénuji pořád stejně, možná teď o něco míň.

A proto bych vám chtěla dneska ukázat své největší zásady:

Změna snídaně
V prvé řadě jsem vymýšlela, jak změnit snídani. Dřív jsem snídala jen kakao s rohlíkem a to mi nějak přestávalo stačit na snídani. Vyměnila jsem postupně za ovoce s bílým jogurtem, müsli a pak jsem našla svoji novou lásku. Ovesnou kaši. <3 Občas tedy i jinou než ovesnou. Nyní každý den nemůžu dospat, jak se těším na snídani. Nejraději bych pořád jenom snídala.

Omezení sladkostí
Snažím se omezit rychlé cukry v podobě různých tyčinek. Už téměř vůbec nechodím do automatů.
Začla jsem chodit do zdravé výživě. Nejraději tam kupuji kaše Nomina, které snídám, či různé druhy mléka, abych neměla stereotyp. A pozor! Přestala mi chutnat čokoláda! A to zcela vážně. Když občas hřeším tak nejraději sahám po haribech. :)

Přidala jsem více ovoce. 
Na snídani sním vždy jeden banán. A pak něco během dne. Oblíbila jsem si smoothie, které hodlám více zavést ve Vídni (pokud se ovšem někam dostanu.) Zeleninu se snažím také přidat, nicméně se mi to pořád ještě moc nedaří.

Snažím se nejíst pečivo. 
Vím, že je to docela těžký oříšek, ale po přečtení knížky Život bez pšenice se ji snažm maximálně omezovat. Max. si ji dopřát na snídani, či jednou za týden ve formě upečeného koláče. Když jsem byla ve Vídni a pečivo nejedla téměř 2 měsíce, tak se mi nehorázně vyčistila pleť. Takže tomu trochu věřím.

Nejím po osmé.
Jakmile odbije osmá, tak prostě NIC nejím. Až snídaně ráno. Toto dodržuji velice strikně, porušuji max. 1x za půl roku.

Dávám si pozor, co jím ve školní jídelně
U nás bývají na oběd často sladké. Tak min. 1x týdně. A knedlíky s omáčkou. Snažím se co nejvíc si dát maso s rýží. Anebo rybu. Přinejhorším si dávám místní specialitu - cibulový salát aneb do každého salátu se musí nacpat co nejvíc cibule! :/

Myslím, že toto je opravdu minimum a doufám, že ve Vídni (snad to výjde!) to ještě trošku vylepším. I tak to málo trochu mé výkonnosti pomáhá. A já dooufám, že svůj jídelníček ještě vylepším. Ve Vídni (už se nechci opakovat) plánuji o mém jídelníčku i více psát. Bude zajímavé srovnání teď a za půl roku, kdy budu si životosprávu tvořit sama. Ale více o Vídni již brzy (snad už ve čtvrtek!) :)