Můj máslíčkový příběh

Když jsem začala sledovat pár food blogů, objevovala se ve snídaňových kaších taková strašně divná hnědá hmota. Prý strašně dobrá. Pro neznalce arašídové máslo. Původem z Ameriky. Určitě jste ve filmu nejednou viděli. Minimálně je v mém oblíbeném filmu Past na rodiče, kde si dvojčata mažou arašídové máslo na oreo. Jednou, když jsem zrovna čekala na žlutý autobus ve Vídni, aby mě odvezl do Brna, jsem si pro jedno máslíčko zašla do DM. Prý patří mezi slabší, ale mě zachutnalo. No, každopádně do mě zahučelo v rekordním čase. A tak jsem v tom máslíčkovém šílenství zkončila taky. :D Jen mi nejede moc u snídaně, to je na mě moc slané a já slané na snídani moc nepozřu. Nejraději ho mám na svačinu s mrkví. :D 

Arašídové máslíčko se dá koupit normálně v obchodech, či udělat domácí, ale pozor na mixér! Zhlediska populárnosti vedou máslíčka z Lídlu, Tesca nebo M&S. A tak jsem postupně začala zkoušet další a další značky. Nejlepší mi přišel právě ten Tescový. A na konci ledna měly všechny foodblogerky svátek - v Lídlu byl Americký týden! Do Lídlu jsem mohla až odpoledne, jelikož mám v pondělí školu až od 7. A tak jsem během vyučování sledovala na fb, či instagramu, kolik jich putuje do sbírky. Nakonec jsem jich koupila 6, tak jsem zvědavá, za jak dlouho zmizí. :D Zatím se docela držím, žádná sklenička ještě nepadla (jen půlka!) :D

Tak co, smooth, či crunchy? To je oč tu běží ;) Chutná vám taky arašídové máslo? A jak jste se k němu dostali vy? :D